SVATÝ VÁCLAV A NÁVRAT K ČESKÉMU NÁRODNÍMU POVĚDOMÍ

Svatý Václav provází české dějiny během celého jejich tisíciletého trvání. Objevuje se jako světec, nadpřirozený ochránce státu a opora českých vojsk v bitvách. Karel IV. jej výslovně označil za věčného vládce země a zasvětil mu nově vyzdobenou královskou korunu - symbol české státnosti. Svatováclavská idea byla vždy sjednocující pro všechny Čechy, Moravany a Slezany bez rozdílů a právě ona by mohla pomoci ukončit období rozdělené společnosti, které u nás panovalo po celé minulé století a nezmizelo ani po roce 1989. Sborník se zaměřuje na roli svatováclavského odkazu ve vztahu k české státnosti i na rozbor jeho ohlasu.

Kolektiv autorů:
Petr Bahník, Markéta Bahníková, Tomáš Břicháček, Roman Cardal, Aleš Dvořák, Petr Charvát, Jiří Kuthan,
Petr Matuszek, Jan Royt, Petr Sak, Oldřich Selucký, Vojtěch Šustek, Igor Volný
Jakub Karel Berka (úvodní slovo)

Vydání: první
Místo a datum vydání: Praha, září 2020
Vydavatel: Společnost pro Svatováclavská studia, z.s.
Editor: Roman Cardal
Edice: Svatováclavská studia (MK ČR E 24025)
ISBN 978-80-270-8494-4 (brožovaná verze)
ISBN 978-80-270-8495-1 (pdf verze)

SVATÝ VÁCLAV A NÁVRAT K ČESKÉMU NÁRODNÍMU POVĚDOMÍ (1.9 MB)

Petr Bahník:

SVATÝ VÁCLAV A IDEA ČESKÉ STÁTNOSTI

Základním kamenem slovanské státní existence ve středoevropském prostoru byl politický útvar vzniklý ve třicátých letech devátého století a známý širší veřejnosti jako Velká Morava. Z tohoto kořene vyrostla i česká státnost a první plody naší kultury. Spojnicí velkomoravské a přemyslovské politické tradice a tisíciletým symbolem české národní vitality je osobnost svatého Václava.
VELKÁ MORAVA, PŘEMYSLOVCI A SVATÝ VÁCLAV
Panovníci Velké Moravy, počínaje jejím zakladatelem Mojmírem I., usilovali o to, vytvořit ze svého slovanského panství standardně fungující stát srovnatelný s tehdejšími západními vzory. Nepřehlédnutelným handicapem tohoto úsilí ovšem bylo, že středoevropští Slované dosud setrvávali v pohanství. Celá západní Evropa byla v té době již křesťanská a pohanství bylo právem vnímáno jako výraz civilizační zaostalosti a potenciální nebezpečnosti.